Jak se generují kytarové akordy?
Aktualizace 27. 7. 2011: Následující řádky popisují starší verzi, fungování aktuálních kytarových akordů je mírně odlišné.
Stránka s apletem, který počítá kytarové akordy. Pro mnohé je v předchozí větě něco, co k sobě nepatří. Kytarové akordy jsou hudebním pojmem a počítá se přece jen v matematice! Já se vás na této stránce pokusím přesvědčit, že tento předsudek neplatí.
Začněme otázkou: Proč vůbec akordy počítat? Mohli by se přece nahrávat z nějaké databáze. To je jistě pravda, na webu lze několik takových řešení nalézt. Chování těchto stránek je většinou následující: Poté, co se vám stránka konečně natáhne, zvolíte akord. V tom okamžiku se začne znovu navazovat spojení a vy musíte čekat, než se akord nahraje. Mě to většinou přestane bavit hned u druhého akordu. Navíc databáze obvykle nejsou nijak obsáhlé, ke každému akordu jen pár hmatů. Počátečnímu nahrávání se samozřejmě nevyhneme ani u apletu. Ale v okamžiku, kdy je nahrán, není už žádné další spojení s domovským serverem třeba, protože akordy se generují podle daného algoritmu přímo v prohlížeči. Celý aplet má velikost asi 14 kB a tak by měl být použitelný i pro uživatele, kteří nejsou připojeni zrovna nejrychlejší linkou.
Pokud bych chtěl popsat celý algoritmus generování akordů, musely by tomu předcházet alespoň základní pasáže z hudební nauky a z programování a to není práce na jedno odpoledne (ale třeba se k tomu někdy dostanu). Přesto se pokusím objasnit alespoň základní části:
- Část týkající se hudební teorie - pokud chcete generovat akordy, je asi jasné, že musíte vědět, co je to akord. To však nestačí. Musíte hlavně pochopit, jak se akordy tvoří a pak tento proces zautomatizovat. Na konci této části tedy umíte u každého akordu odpovědět na otázku, z jakých tónů se skládá.
- V této části jde o znalost hudebního nástroje. Je třeba umět automaticky zjistit všechny způsoby, jak zahrát daný tón. To je u kytary poměrně jednoduché, vše vychází z faktu, že posunutí o jeden pražec způsobí změnu o jeden půltón.
- Nyní se dostává ke slovu matematik, resp. programátor, který využije znalostí z předchozích dvou částí a vytvoří na hudebním nástroji přípustné kombinace tónů. Opět poměrně snadné.
- Mysleli jste si, že to třetí částí končí? Kdepak, teď to teprve přestává být triviální. K poměrně velkému množství kandidátů na akord nyní musí přijít někdo, kdo umí na kytaru hrát a na základě svých zkušeností vymyslí způsob, jak odstranit ty akordy, které sice vyhovují z hlediska hudební teorie, ale přesto jsou nepoužitelné (např. nevhodné pořadí tónů, evidentně nejdou chytit ani pomocí nejzběsilejšího barré hmatu, ...). Jak zautomatizovat tento proces je skutečně (alespoň pro mě) tvrdý oříšek. Pokud zvolíte přísnější kritéria, může se vám stát, že jimi neprojde některý dobrý a v praxi hojně používaný hmat. Naopak pokud jste méně přísní, dostanou se na výstup akordy, které nemusí znít nejlépe nebo nejdou chytit. Já jsem se při tomto rozhodování přiklonil spíše ke druhé variantě, protože si myslím, že hodně záleží na tom, kde akord použijeme. Už se mi mnohokrát stalo, že téměř "odsouzený" hmat zněl v určitém místě některé skladby lépe než obvyklý tvar akordu.
Další informace můžete nalézt v odpovědích na často kladené otázky.
Do budoucna bych se chtěl na těchto stránkách zabývat především první a druhou částí. Doufám, že můj výklad nebude tak suchý a nudný, jak je tomu ve většině hudebních příruček.